Ačkoli není výskyt spina bifida aperta plodu častý, jedná se o velký problém, který je viditelný již na ultrazvuku prováděném při kontrolách těhotných. Při této vrozené rozštěpové vadě nedochází během nitroděložního vývoje plodu k uzavření nervové trubice a páteře. Mohou tak vyhřezávat jak míšní obaly, tak mícha a dochází k jejímu poškození. Po porodu je nutné novorozence operovat. Vědce napadlo, že by mohly pomoci kmenové buňky, pokud by se aplikovaly do dutiny s plodovou vodou (intraamniálně). Svou domněnku ověřovali na krysím modelu. Využili k tomu kmenové buňky z kostní dřeně, které nejprve kultivovali s nervovým růstovým faktorem a aplikovali je do amniové dutiny. Kmenové buňky se přemístily do oblasti poškození, kde zvýšily produkci nervového růstového faktoru v poškozené míše. Diferencovaly se do neuronů a buněk podobných kožním a jejich působení vedlo ke zmenšení oblasti poškození a zlepšení stavu míchy.
Je možné, že by z takové léčby mohly mít prospěch také děti, které trpí spina bifida aperta. Cesta k zavedení této léčby však bude ještě dlouhá.
Intra-amniotic transplantation of brain-derived neurotrophic factor-modified mesenchymal stem cells treatment for rat fetuses with spina bifida aperta
Zdroj: DOI: 10.1186/s13287-022-03105-6
22.8.2022; Holmannová